KŘUP KŘUP!

Dnes pouze krátký štěk - postesknutí si více formou fotografií než psaným projevem.

Amalgamová výplň na fotografiích se neodstraňovala kvůli kazu. Byla předchozím ošetřujícím zhotovena precizně, bez převisů do mezizubních prostorů, s pěknou modelací a sloužila řádku let, protože lékař odstranil všechen kaz a oslabené tkáně. A protože pacient dobře čistí, nový kaz nevznikl. Pak ovšem při preparaci na nepříliš zdařilou korunku vedlejšího zubu někdo další odbrousil i kus amalgamu, vedle nasadil korunku a do vzniklé spáry se začalo zachytávat jídlo. V této chvíli se pacient dostává do spárů nám a při hledání řešení se s klientem domlouváme na předělání letité amalgámové výplně, byť se dle rentgenu pod ní žádný kaz nenachází a zub nebolí. Impulsem k odvrtání je tedy pouze zachytávání jídla v mezizubním prostoru.

Co jsme pod výplní našli, vidíte na fotografiích. Žádný kaz. To tmavé je zdravá tmavá zubovina (a ověřili jsme si to i indikátorem kazu). Ale nacházíme praskliny v několika místech kavity (červené linie). Praskliny, které by časem vedly k odlomení částí zubu. A často vedou. S různě vážnými následky -od odlomení malé části zubní korunky až po frakturu celého zubu vedoucí k jeho ztrátě. Toto bohužel není ojedinělý nález. Podobné praskliny nalézám pod většinou amalgamových výplní, i pod těmi, které jsem sama před lety nadšeně zhotovovala. Amalgámová výplň působí při kousání v zubu coby klín. Rozsáhlá amalgámová výplň vždy představuje riziko prasknutí zubu. Riziko hraničící s jistotou. Amalgám... mnohokrát oslavovaný, mnohokrát zatracovaný. Toto představuje další bod na seznamu "proti".

Amalgamovou výplň považuji za dlouhodobě bezpečnou jen u opravdu drobných kazíků, které nevedou k oslabení vlastních stěn zubu.

Howgh.