ZUBY A KOJENÍ ...ANEB KDYŽ MILITANTNÍ ZUBAŘ NARAZÍ NA MILITANTNÍ MATKU

Jednoaktovka o rozpolcení osobnosti:

Zubař: “Čaaau! Kojíš, jo?” Matka: “Jasně! To je to nejlepší, co pro ni mohu udělat.” Zubař: “Přesně! Pochvala. Jídlo, pití a protilátky na zakázku. Složení, množství a teplota přesně tolik, kolik je třeba, kdykoli je třeba a kdekoli je třeba. A intimita, pocit bezpečí. Super! ...Už má zuby?” Matka: “Jooo! :-D První vyrostl před měsícem a půl. Teď už má pět.” Zubař: “Pane jo! Čistíš jí je?” Matka: “To víš, že jo. Nejdřív jsem je každý den očistila kouskem gázy, ale teď už mám prsťáček, tak čistím dvakrát denně tím.” Zubař: “To je dobře. Jen ať si hned od začátku zvyká, že zuby se čistí a ať má krásné zdravé zoubky.... Jé, podívej! Usnula. To je andílek! ...Počkej! Co jdeš dělat?! Nedávej ji do postýlky. Nezapomněla jsi na něco?? Haló! ZUBY! Koukej jí je vyčistit!” Matka: “Už jsem jí je čistila. Vážně.” Zubař: “PŘED večeří? Pomátla ses? A teď ji necháš spát? Hned jí je vyčisti!” Matka: “Sotva usnula? Děláš si srandu? Jsem hotová. Víš, jak dlouho bych ji znovu uspávala?” Zubař: “No, to nemyslíš vážně! Víš, co -mimo jiné- obsahuje mateřské mléko? Laktózu. Spoustu laktózy. Zapomněla jsi, co je laktóza? Cukr. Je to CUKR! A ty ho tam necháš?” Matka: “Nebudu ji budit, sotva usnula. Nechci z ní mít neurotičku. Ke všemu při kojení dítě vtáhne bradavku hluboko do úst mezi patro a hřbet jazyka. Saje a polyká. Rozhodně to nepouští přes zuby.”

Zubař: “Ale něco v pusince zůstane. A víš, co to něco udělá se zuby? Zapomněla jsi, že jsi zubař?!” Matka: “Dej mi pokoj! Jsem na mateřské. A ke všemu: zuby jsou čisté. Čistím jí je. A když na zubech není plak, odkud by se tam vzal kaz? Ten cukr přece musí zpracovat bakterie, aby ohrozil zuby. Aha?” Zubař: “No, jak myslíš! Ale už si promysli, jak to budeš vysvětlovat: dítě zubařky a bude mít shnilé zuby...!” ..................atd.

Inu, byl to boj. Ano, jsem militantní zubař. A se stejnou vervou jsem se vrhla do mateřství. Zkrátím to. Zde jsou výsledky vnitřních půtek: Dceru jsem kojila do jejích dvou let. Zuby jsem jí čistila nekompromisně dvakrát denně (ráno a večer) ve chvílích bdělosti, to znamená PŘED kojením, protože při kojení pravidelně usínala a já neměla to srdce (a sílu) ji budit. Když už pila nejen mateřské mléko, dostávala neslazené nápoje (vodu, čaj). Sladkosti občas. Výsledek: dětské zuby BEZ kazu. Teď na prahu puberty prochází konečnou fází výměny chrupu, vstupuje do vzdorného období, zuby má bez kazu a mě nezbývá než doufat, že to, co jsem do ní zasela, padlo na úrodnou půdu.

Kojení je pro začátek života nejlepší způsob výživy. Je vyzdvihované pediatry a psychology a občas démonizované zubaři. Přitom i jakákoli náhražka mateřského mléka, jakékoli mléko, které dítěti dáme, obsahuje laktózu - mléčný cukr. Kojení - nekojení, klíč k zubnímu zdraví je pravidelné očištění plaku ze zubů.

Takže ČISTĚTE. A jakmile začne děťátko pít i něco jiného než mléko, NEpřislazujte čajíčky, NEjupíkujte, NEdžusíkujte... zkrátka vyvarujte se jakýchkoli nápojů s přidaným cukrem. Nejlepší je voda a neslazený čaj. A poděkují vám nejen jeho zuby...