Amalgám a jeho toxicita

Amalgámovou plombu, ať už jenom jednu nebo více, má v ústech naprostá většina Čechů. Co to ale pro nás vůbec znamená? V nedávné době Evropská komise vydala prohlášení, že chce zakázat amalgám pro děti do 16 let a těhotné a kojící ženy, do roku 2030 nakonec pro všechny.

Amalgám – výplň známá již ze staré Číny se začala používat na začátku 19. století. Je to slitina stříbra, mědi, cínu a rtuti. Ano, také rtuti, která nás všechny tolik znepokojuje. Dříve se z amalgámu minimální množství rtuti uvolňovalo, ale současný moderní amalgám tzv. „non-γ2“ je již bez tohoto neduhu. Je to výplň, se kterou máme velmi bohaté zkušenosti. Víme, jak se chová v ústech i po dlouhé době, zkrátka co všechno od ní můžeme čekat.

V samotné ordinaci je největšímu nebezpečí vystavena sestra, která ten amalgám míchá pěkně postaru ručně. Pro organismus jsou totiž velmi nebezpečné její páry. Naštěstí ale tenhle způsob přípravy amalgámu je již překonán a používáme automatické míchačky. Když už je amalgám namíchaný, je neškodný. Zatím neexistuje žádná studie, která by zcela jasně dokazovala opak. A že jich bylo zhotoveno spousty. Můžeme být tedy klidní, amalgámové plomby v našich ústech pro nás nejsou hrozbou.

Tak kde je tedy ten problém?

Životní prostředí. Největším problémem je to, co se děje s amalgámovou výplní po naší smrti. V celé Evropské Unii se každým rokem dostane do životního prostředí přibližně 50 tun rtuti z amalgámových výplní. Nejvíce zatěžující je kremace, kdy se celé lidské tělo spálí a do ovzduší se tak dostane velké množství par rtuti právě z oněch amalgámových výplní. Taková rtuť se dostává do vod a do půdy, odtud pak do ryb, či rostlin, až nakonec zpátky do lidského organismu.