Zubatý večer, první styk s veřejností

Zubatý večer se zubatou doktorkou Karpíškovou aneb “malý krok pro Zdeňku, velký krok pro zubatý blog”. Malý report ze středečního zubatého večera :-)

---

Úkol zněl jasně. Dostat se do Plzně do Science café na 18:30. Od-objednávám poslední pacientku s prosbou o přehození termínu - kvituje. Jakmile se zavřou dveře za poslední milou klientkou, padají mi nástroje z ruky, převlékám se a odjíždíme směr Plzeň. Jedna malá otáčka na Rokycanské v obchodu a šup směr Plaza, parkujeme. Píšu svému kamarádovi Honzovi, abych dorazila tam, kam mám. Nasměruje mě dokonale - vchod hned vedle sexshopu naproti Plaze. Popisovat mi cokoli jiného - nevím, ale sexshop na hlavní třídě v Plzni mi utkvěl, jdeme najisto. Proběhneme dvorkem a už koukám do malinké, ale útulné kavárničky, kde je hlava na hlavě. Vlezeme s 10 minutovým zpožděním dovnitř (Zdeni promiň, ale já pro ten dárek musela). Tichoučko, pohledy upřené k té blonďaté kočce u plátna, vysvětlující stať následujících společných minut. Přehlédnu těch 40 hlav a od baru na mě mává Honza. Bereme místo a pomalu se zaposlouchávám do toho příjemného, známého hlasu. Kavárnou zní téma ”jak poznat dobrého zubaře”. Téma má šest podbodů, které Zdeňka s pomocí obrázků luxusně vysvětluje. Neusuzuji tak dle sebe, ale dle hlav, které semtam pokývnou v souhlas.

Vyruší mne další hlouček studentů zubního lékařství, který přichází vchodovými dveřmi. Přemýšlím nad tím, zda se ještě vejdou, ale paní přede mnou mi nedá příležitost bloumat moc dlouho. Usazuje jednoho po druhém a za minutku je problém s místy vyřešen. Vytržena z kontextu teď koukám na zaplněný sálek a jsem na ni pyšná. Pyšná na to, s jakou lehkostí mluví, jak se při všem dokáže smát a jak jí z očí svítí to nadšení z její práce. Myslím si, že to dopadá i na posluchače kolem, a já vím, že dnešní večer bude pár hlav přemýšlet o tom, co mohou změnit, nebo na co si dají pozor. Přednáška s powerpointovou prezentací (děkujeme Peťo) a fotkami trvá přibližně dvě hodinky. Diváci smí jakkoli vstupovat do Zdenčiny prezentace a občas ji překvapí milou otázkou k tématu, která je vskutku od základu zodpovězena. Nikoho neošidí. Po probraném tématu nás čekalo ještě hodinové zodpovídání dotazů. Popravdě některé jsem čekala a některé byly tak bystré a nevšední, že jsem měla velkou radost, že zazněly. S rukou na srdci narovinu říkám, že to, co mi je denním chlebem, jsem si opět osvěžila tak příjemně, že bych jela příští středu opět. Zdeňka má zubatý večer za sebou. Zazní potlesk, poděkování a pomalu se ubíráme k prohození pár slov a pochválení toho, jak to vše proběhlo. Září, je unavená, umluvená, ale spokojená.

... Rozloučili jsme se, zamávali. Sedím v autě a na setmělé dálnici přemýšlím, jak o tom všem napíšu. Takže! Zubatý večer a Zdeňku bych zhodnotila jen a jen kladně. Téma vystihovalo to, pro co si posluchači přišli. Bylo těžké oddělit laickou veřejnost od studentů lékařské fakulty - aby jednu stranu nenudila a jednu nepřepínala přemírou informací. Leč s ladností laně to zvládla. Vše mělo hlavu a patu. Zodpovězena byla spousta otázek, i mimo téma večera. Report z události, který vede jeden z vašich členů blogu, asi není ten správný report, protože je dost pravděpodobné, že to vidím vše s růžovými brýlemi. Kdo nepřišel, nezhodnotí.

Zasmáli jsme se a o tom to je. Podávat informace tak, jak jsou, nepřekrucovat je, vysvětlovat, připomínat, motivovat, neházet flintu do žita a bojovat. Bojovat za to, aby zuby byly do sta :-) A to se vyplatí, protože my čtyři zubatí věříme, že když budete všichni informovaní tak, jak máte, a vše budeme všichni dělat na maximum, budeme se spolu vídat v ordinacích jen za příjemných okolností, jako je preventivní prohlídka, nebo kontrola na dentální hygieně. Jak jsem psala, první velký krok pro zubaťáky. Nakoplo nás to, připravíme opět nějaký zubatý večer a blíž k domovu, k Vám, co nás čtete a podporujete. Děkujeme!