“Cože? Ty chodíš ke Karpíškový?! Ty jsi blázen….. Tam bych nikdy nešla, ta je děsně drahá! Moje zubařka mi udělala bílou plombu za 600 a Tys tam nechala přes litr! Jak říkám: tam bych nikdy nešla! Mrcha jedna hamižná!! Že se nestydí!!!”
…nestydí. A klidně Vám řekne, proč se nestydí:
Náklady na ordinaci (splátky za vybavení, cenu materiálů, nájmy, atd.) máme všichni zubaři zhruba stejné. Moc pěkně je vysvětlila Ivka ve svém článku zde [https://www.zubatyblog.cz/single-post/2017/09/26/Tak-jak-je-to-s-temi-penezi-a-hygienou-]
Tak jak je možné, že jsou mezi cenami takové rozdíly?
Tou proměnnou, která určuje výši ceny, je čas. Je rozdíl, jestli je výplň hotová za 20 minut nebo za hodinu. Za hodinu musíme všichni zubaři vydělat přibližně stejně. Ten, kdo zvládne za hodinu udělat tři zmiňované výplně, může účtovat třetinovou cenu oproti tomu, kdo udělá za hodinu výplň jednu.
A co tam asi můžu celou hodinu dělat? To jsem tak pomalá a nešikovná? Nebo líná a schválně to natahuju?? Ne. Celou hodinu dělám, krok za krokem, co považuji za nezbytné. Pokusím se Vám na té nejjednodušší výplni vysvětlit nejen své kroky, ale i rizika (dle mého) spojená s onou “dvacetiminutovou plombou”:
Výplň “A” je půl roku stará, kolem dokola má spáru a pod sebou schovaný kaz.
Výplň “B” na tomtéž zubu je mnou zhotovená po hodině práce; je průměrná -ani nejhezčí, ani nejošklivější. Ale je udělaná tak, abych za ni mohla ručit. Ručím za to, že pod ní nezůstaly zbytky kazu a za to, že i za mnohem delší dobu než půl roku bude nejen stejně vypadat, ale hlavně fungovat…
Vysvětlení mých kroků (a někoho jiného “nekroků”). Ke čtení strašná nuda, omlouvám se. Ale pravda pravdoucí! Odkrývám karty:
[if !supportLists]• [endif]1-4 Odstranění staré výplně. A ejhle! -Kaz! Takže odstranění evidentního kazu. Pak nabarvení zubu indikátorem kazu. To je barvivo, které se naváže na kazotvorné bakterie, takže po osprchování zůstanou nabarvena přesně jenom ta místa, kde je kaz ještě zakousnutý do zuboviny. Tím se jasně určí, co je ještě potřeba odvrtat. A pak zase obarvit. A znova. A znova… Dokud po osprchování nezůstane zoubek krásně čistý jako na obrázku č.4 (Mimochodem jsme u prvního rozdílu: jsem přesvědčena, že právě tohle probarvování v případě zhotovení výplně “A” vůbec neproběhlo, jinak by pod výplní kaz nezůstal. Pouhé zaškrábání sondou v odvrtané díře mi neřekne vůbec nic. Nezaškrábu všude a i když zůstane v zubu tenounká vrstva kazu, šíří se pak pod výpní dál. Stejně jako v tomto případě. Takže první poměrně výrazný časový rozdíl…)
[if !supportLists]• [endif]5 Nasazení kofferdamu - latexové blány, která zajistí suché pracovní pole a Vaši ústní dutinu ochrání od naší hnusné zubařské chemie… Že, Aleši? zde [odkaz na kofr] (Zda tím prošla výplň “A”, nevím…)
[if !supportLists]• [endif]6-7 Několik kroků jen ve dvou obrázcích, protože kroky by na fotkách nebyly vidět. Ale hrají velkou roli: Naleptání povrchu skloviny a zuboviny, oplach vodou, výplach chlorhexidinem (aby nedegradovala kolagenová vlákna), oplach vodou, aplikace primeru (=první vrstva “lepidla”, která se prováže s mírně vlhkou zubovinou), rozfoukání vzduchem, aplikace bondu (=druhá vrstva “lepidla”, která se prováže s primerem a sklovinou a vytvoří nekompromisní propojení mezi zubem a výplní), opět rozfoukání, osvícení UV světlem. (Tak. A myslím si, že všechno, co jsem teď napsala, nahradil autor výplně “A” pošmudláním přípravkem “vše v jednom”, rozfouknutím a osvícením. A možná důsledkem tohoto je ta spára kolem výplně “A”. A důsledkem je i rozdíl ve výdrži výplně. A další rozdíl v časové náročnosti…)
[if !supportLists]• [endif]8 Vylití nejhlubších míst duálně tuhnoucím kompozitem (tuhne chemicky i osvětlením UV světlem). Počkám, až jakoby zgelovatí a začne tuhnout chemicky, aby uvnitř výplně nevzniklo vnitřní pnutí a ta se někde neodtrhla od zubu. Pak osvítím UV světlem.
[if !supportLists]• [endif]9-10 Postupné vrstvení a osvětlování (=vytvrzení) tenkých vrstev světlem tuhnoucího kompozitního materiálu. Práce po vrstvách je důležitá opět k eliminaci pnutí ve výplni. (Obávám se, že namísto mých kroků 8-10 byla výplň “A” udělána v jednom či ve dvou krocích. Další (nejen) časový rozdíl…) • 11 Finální polymerace UV světlem pod vrstvou glycerinového gelu, aby se vytvrdily i nejvrchnější vrstvy výplně. (Zda tím prošla výplň “A”, nevím…)
• 12 Přibroušení výplně tak, aby nepřekážela ve skusu a zároveň plnohodnotně kousala (což se o výplni “A” říci nedá) a přeleštění v několika krocích. HOTOVO!
HURÁÁÁÁ!!! Fujtajbl! A to jsem popisovala velice zestručněně jednoduchou jednoploškovou výplň. Takto bychom mohli projít v podstatě všechny výkony zubaře i hygienistky. A bylo by toho mnohem-mnohem víc. Takové rozdíly se týkají úplně všeho, co děláme. Já za svou práci ručím. Každý zubař, každá hygienistka, stojí před rozhodnutím: KVANTITU nebo KVALITU ??? Neexistuje nic mezi. Podle čeho bych se měla rozhodovat, co ošidím? Nechci. Chci, aby byl zub spravený. Aby se nemusel zanedlouho vrtat znovu. A znovu. A znovu… Volím KVALITU. ……a co volíte VY?